gepard

 

(Acinonyx jubatus) 

 

je kočkovitá šelma, proslulá jako nejrychlejší suchozemské zvíře. 

Může běžet rychlostí přes 110 km/h. Krátkodobě dokonce až 130 km/h

Gepard štíhlý se v mnoha ohledech liší od typického tělesného schématu kočkovité šelmy, některými znaky připomíná spíše šelmy psovité. 

Má poměrně malou, kulatou hlavu a dlouhé končetiny i ocas.

Stavbou se podobá chrtům. 

Známým faktem je, že na rozdíl od většiny kočkovitých šelem nemá úplně zatažitelné drápy.

Samci jsou větší než samice.
Srst je zlatohnědá, tváře a břicho bílé. 

Gepardí kresba sestává z černých skvrn, čímž se liší od levharta, jehož kresba je tvořena černými rozetami. 

Typickým gepardím znakem jsou černé pruhy táhnoucí se z koutku oka až k tlamě - proto je někdy zoology nazýván „kočka, která pláče.“
Koťata jsou zbarvena nenápadně, zato mají dlouhou světlou hřívu, kterou během dospívání ztrácí.

 

 

Jako královští gepardi se označují jedinci s neobvyklou kresbou - místo malých černých teček je jejich kresba tvořena velkými, splývajícími skvrnami a pruhy. 

Velmi dlouho byli považováni za mýtické zvíře nebo za nový, dosud neznámý druh kočkovité šelmy.
Až v roce 1975 se v jihoafrickém Krugerově parku podařilo kryptozoologům Paulovi a Leně Bottriellovým pozorovat a vyfotografovat královského geparda. 

Teorie, že se jedná o křížence mezi gepardem a levhartem, byla vyvrácena po provedení genetických testů. 

Dnes víme, že tzv. královský gepard je barevnou odchylkou, nesenou recesivní alelou pro mramorované zbarvení, podobně jako mramorovaná (=mourovatá) kresba domácích koček.
V roce 1981 se narodil první královský gepard v zajetí.
 

Gepardi jsou stvořeni pro rychlý běh. 

Mají neobyčejně ohebnou páteř, která při běhu slouží jako pružina. 

Gepard se při běhu prakticky nedotýká země, pohybuje se až 7 m dlouhými skoky. 

Drápy mu slouží jako hřeby treter, společně s hrubými chlupy na chodidlech mu umožňují co nejlepší odrazy. 

Ocas při běhu slouží jako kormidlo a umožňuje manévrovat i při vysoké rychlosti.
Gepardi kořist vyhledávají zrakem. 

Potom se snaží připlížit se co nejblíže, teprve pak rychle vyrazí. 

Běh je totiž velice vyčerpávající, gepard se přehřívá a rychle se unavuje. 

Dokáže běžet rychlostí až 130 km/h, ale asi jen na vzdálenost 200 m.

Pokud kořist do 10-20 sekund nedostihne, lov vzdává.
Přesto je gepard nejúspěšnější samotářský lovec, až 70 % jeho loveckých pokusů končí úspěchem.